Bystřice pod Hostýnem - základní informace o městě

Bystřice pod Hostýnem je město v severovýchodní části okresu Kroměříž ve Zlínském kraji, 22 km severovýchodně od Kroměříže. Nad městem se tyčí Svatý Hostýn, nejvýznamnější mariánské poutní místo Moravy.

Nejstarší písemná zpráva o Bystřici pod Hostýnem pochází z 8. ledna 1368, kdy biskup Albert ze Šternberka vkládá do Zemských desek olomouckých Bočkovi z Kunštátu půl městečka Bystřice. Tehdy se ještě Bystřice nepsala "pod Hostýnem". Bylo to malé městečko s dřevěnými chalupami, které měly doškové střechy.

V roce 1650 koupil bystřické panství spolu s velkou částí Moravy štýrský šlechtický rod Rottalů. Jeden z členů rodu, František Antonín, nechal postavit několik chrámů ve zdejším okolí. Jako první počátkem 18. století kostel na sv. Hostýně. Do roku 1744 stával na náměstí v Bystřici malý kostelík. Protože nepostačoval rostoucímu počtu farníků, zadal hrabě Rottal stavbu kostela nového.

V roce 1827 připadla Bystřice svobodnému pánu Olivieru Loudonovi, potomkovi slavného generála Laudona. Loudonové byli posledními šlechtickými majiteli panství. Náleželo jim od do poloviny 30. let 20. století.

Rozkvět Bystřice nastal po roce 1817 díky Rukopisu královedvorskému. V souvislosti s ním ožily opět pouti na sv. Hostýn. V důsledku toho přibylo i živností souvisejících s poutěmi a nakonec i počet obyvatel.

K největšímu rozvoji došlo v Bystřici po roce 1861. Tehdy přišli do Bystřice rakouští průmyslníci Thonetové, uzavřeli s majitelem panství Arnoštěm Loudonem smlouvu na odkup dřeva a založili zde továrnu na ohýbaný nábytek. Svého času to byla největší továrna na ohýbaný nábytek v Evropě. Rozšíření průmyslové výroby znamenalo i velký příliv nových dělníků, nových obyvatel obce. Takže už v roce 1864 mohla být Bystřice prohlášena městem.

Do prosperity 19. století zasáhla ve 30. letech 20. století hospodářská krize. Thonetové se dostali do nesnází a byli nuceni podnik spojit s konkurenčním závodem Kohn a Mundus v Holešově. Jinak tomu nebylo ani v dalších menších továrnách. Loudonové v souvislosti s pozemkovou reformou z 20. let 20. století a hospodářskou krizí z let 30. přišli o tak velké jmění, že byli nuceni pozemky i se zámkem prodat a odejít k příbuzným. Po druhé světové válce byly všechny podniky zestátněny, zámek se stal sídlem vojenské zdravotnické základny.

Mezi pamětihodnosti a zajímavosti patří Svatý Hostýn, zámek, kostel sv. Jiljí, Loudonský hřbitov, městský hřbitov, kaple na starém hřbitově.